[1] Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
[2] Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.
[3] Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
[4] Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
[5] Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
[6] Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
[7] A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
[8] Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.
