Psalmen - Kapitel 141 Kap. 141 - Psalmen

^[1]  Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.

^[2]  Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.

^[3]  Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.

^[4]  Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.

^[5]  Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.

^[6]  Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.

^[7]  Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.

^[8]  Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.

^[9]  Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.

^[10]  Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.