[1] Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
[2] Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
[3] Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
[4] Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
[5] Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
[6] Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
[7] Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
[8] Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
[9] Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
[10] Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
[11] Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
[12] Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
[13] Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
[14] Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.