[1] Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
[2] A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
[3] Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
[4] Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
[5] Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
[6] Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.
[7] V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
[8] Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
[9] Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
[10] Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
[11] I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
[12] Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
[13] Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
[14] Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
[15] Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
[16] I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
[17] Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
[18] Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
[19] Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
[20] Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
[21] Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
[22] Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
[23] Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
[24] A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
[25] Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
[26] Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
[27] K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
[28] Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
[29] Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
[30] Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
[31] Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
[32] Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
[33] Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
[34] Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
[35] Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
[36] Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
[37] Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
[38] Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
[39] Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
[40] Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
[41] Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
[42] Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
[43] I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
[44] Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
[45] Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
[46] Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
[47] Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
[48] Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
[49] Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
[50] Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
[51] Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.