[1] Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.
[2] Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.
[3] Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.
[4] S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.
[5] V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.
[6] Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,
[7] Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.
[8] Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.
[9] Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,
[10] V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.
[11] Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.
[12] Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.
