[1] Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
[2] Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
[3] Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
[4] Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
[5] Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
[6] Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
[7] Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
[8] Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
[9] Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
[10] Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
[11] V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
[12] Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
[13] Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
[14] Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
[15] O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
[16] V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
[17] Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
[18] Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
[19] Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
[20] Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
[21] Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
[22] Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
[23] Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
[24] Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
[25] Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
[26] Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
[27] Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
[28] Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
[29] Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
[30] Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
[31] Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
[32] Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
[33] He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
[34] Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
[35] Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
[36] Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
[37] Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
[38] Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
[39] Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
[40] Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
[41] Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
[42] Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
[43] A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
[44] I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
[45] A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
[46] Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
[47] Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
[48] Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
[49] Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
[50] Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
[51] Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
[52] Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
[53] Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
[54] Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
[55] Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
[56] Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
[57] Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
[58] Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
[59] Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
[60] Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
[61] Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
[62] O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
[63] Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
[64] Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
[65] Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
[66] Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
[67] Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
[68] Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
[69] Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
[70] Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
[71] K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
[72] Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
[73] Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
[74] Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
[75] Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
[76] Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
[77] Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
[78] Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
[79] Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
[80] Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
[81] Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
[82] Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
[83] Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
[84] Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
[85] Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
[86] Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
[87] Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
[88] Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
[89] Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
[90] Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
[91] Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
[92] Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
[93] Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
[94] Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
[95] Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
[96] Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
[97] Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
[98] Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
[99] Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
[100] I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
[101] Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
[102] Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
[103] Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
[104] Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
[105] Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
[106] Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
[107] Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
[108] Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
[109] Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
[110] Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
[111] Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
[112] Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
[113] Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
[114] Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
[115] Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
[116] Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
[117] Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
[118] Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
[119] Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
[120] Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
[121] Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
[122] Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
[123] Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
[124] Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
[125] Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
[126] Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
[127] Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
[128] A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
[129] Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
[130] Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
[131] Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
[132] Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
[133] Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
[134] Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
[135] Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
[136] Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
[137] Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
[138] Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
[139] Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
[140] Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
[141] Maličký a opovržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
[142] Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
[143] Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
[144] Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
[145] Koph Z celého srdce volám, vyslyšiž mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
[146] K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
[147] Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
[148] Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
[149] Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
[150] Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
[151] Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
[152] Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
[153] Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
[154] Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
[155] Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
[156] Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
[157] Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
[158] Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
[159] Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
[160] Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
[161] Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
[162] Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
[163] Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
[164] Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
[165] Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
[166] Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
[167] Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
[168] Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
[169] Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
[170] Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
[171] I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
[172] Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
[173] Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
[174] Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
[175] Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
[176] Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
