[1] Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
[2] Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
[3] Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
[4] Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
[5] Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
[6] Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
[7] Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
[8] Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
[9] Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
[10] Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
[11] Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
[12] Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
[13] Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
[14] Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
[15] Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
[16] Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
[17] Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
[18] Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
[19] Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
[20] Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
[21] Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
[22] Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
[23] Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
[24] Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
[25] Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
[26] Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
[27] Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
[28] Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
[29] Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
[30] Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
[31] Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
[32] Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
[33] Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
