Amsal - Pasal 20 Pasal. 20 - Amsal

bandingkan terjemahan

[1]  Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

[2]  Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

[3]  Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

[4]  Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

[5]  Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

[6]  Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

[7]  Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

[8]  Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

[9]  Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

[10]  Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

[11]  Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

[12]  Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

[13]  Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

[14]  Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

[15]  Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

[16]  Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

[17]  Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

[18]  Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

[19]  Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

[20]  Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

[21]  Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

[22]  Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

[23]  Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

[24]  Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

[25]  Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

[26]  Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

[27]  Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

[28]  Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

[29]  Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

[30]  Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.