[1] Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
[2] Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
[3] Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
[4] Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
[5] Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
[6] Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
[7] Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
[8] Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
[9] Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
[10] Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
[11] Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
[12] Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
[13] Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
[14] Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
[15] Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
[16] Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
[17] Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
[18] Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
[19] Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
[20] Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
[21] Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
[22] Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
[23] Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
[24] Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
[25] Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
