[1] Napomínámť pak, aby přede vším činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, žádosti a díků činění za všecky lidi,
[2] Za krále i za všecky v moci postavené, abychom pohodlný a pokojný život vedli ve vší pobožnosti a šlechetnosti.
[3] Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,
[4] Kterýž chce, aby všickni lidé spaseni byli, a k známosti pravdy přišli.
[5] Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,
[6] Kterýž dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.
[7] K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť,) za učitele pohanů u víře a pravdě.
[8] Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti.
[9] Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, aneb perlami, aneb drahým rouchem,
[10] Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě pobožnosti,) dobrými skutky.
[11] Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti.
[12] Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení.
[13] Adam zajisté prvé jest stvořen, potom Eva.
[14] A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla.
[15] Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení, s středmostí.