[1] Starší Gáiovi milému, kteréhož já miluji v pravdě.
[1] ---
[2] Nejmilejší, žádámť obzvláštně, abys se dobře měl, a zdráv byl, tak jako duše tvá dobře se má.
[2] ---
[3] Zradovalť jsem se zajisté velice, když přišli bratří, a svědectví vydávali o tvé upřímnosti, kterak ty v upřímnosti chodíš.
[3] ---
[4] Nemámť větší radosti, než abych slyšel, že synové moji chodí v upřímnosti.
[4] ---
[5] Nejmilejší, věrně děláš, cožkoli činíš bratřím a hostem,
[5] ---
[6] Kteříž svědectví vydali o lásce tvé před církví. Kteréžto vyprovodíš-li, tak jakž sluší na Boha, dobře učiníš.
[6] ---
[7] Neboť pro jméno jeho vyšli, a nic nevzali od pohanů.
[7] ---
[8] Mámeť tedy my takové přijímati, abychom byli pomocníci pravdy.
[8] ---
[9] Psal jsem zboru vašemu, ale Diotrefes, kterýž stojí o prvotnost mezi nimi, nepřijímá nás.
[9] ---
[10] Protož přijdu-li tam, připomenuť skutky jeho, kteréž činí, mluvě proti nám zlé řeči. A nemaje dosti na tom, i sám bratří nepřijímá, i těm, kteříž by chtěli, nedopouští, a ze zboru je vylučuje.
[10] ---
[11] Nejmilejší, nenásledujž zlého, ale dobrého. Kdož dobře činí, z Boha jest; ale kdož zle činí, nevidí Boha.
[11] ---
[12] Demetriovi svědectví vydáno jest ode všech, i od samé pravdy; ano i my svědectví o něm vydáváme, a víte, že svědectví naše pravé jest.
[12] ---
[13] Mnohoť jsem měl psáti, ale nechciť psáti černidlem a pérem.
[13] ---
[14] Nebo mám naději, že tě tudíž uzřím, a ústy k ústům mluviti budeme. Pokoj tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdraviž i ty přátel ze jména.
