[1]  Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, neb od vás k jiným?

[1]  ---

[2]  List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.

[2]  ---

[3]  Nebo to zjevné jest, že jste list Kristův způsobený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.

[3]  ---

[4]  Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,

[4]  ---

[5]  Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.

[5]  ---

[6]  Kterýž i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabijí, ale Duch obživuje.

[6]  ---

[7]  Jestližeť pak přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,

[7]  ---

[8]  I kterakž by ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?

[8]  ---

[9]  Nebo jestližeť přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více přisluhování spravedlnosti rozhojňuje v slávě.

[9]  ---

[10]  Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání této předůstojné slávy.

[10]  ---

[11]  Nebo jestližeť to pomíjející bylo slavné, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.

[11]  ---

[12]  Protož majíce takovou naději, mnohé svobody v mluvení užíváme,

[12]  ---

[13]  A ne jako Mojžíš kladl zástěru na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.

[13]  ---

[14]  Pročež ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnes ta zástěra v čítání Starého Zákona zůstává neodkrytá; nebo skrze Krista se odnímá.

[14]  ---

[15]  Protož až do dnes, když čten bývá Mojžíš, zástěra jest položena na jejich srdci.

[15]  ---

[16]  Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňata bude ta zástěra.

[16]  ---

[17]  Nebo Pán jest Duch ten, a kdež jest ten Duch Páně, tu i svoboda.

[17]  ---

[18]  My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jako v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.

[18]  ---