^[1]  Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.

^[1]  ---

^[2]  Dále pak vyhledává se při šafářích, aby každý věrný nalezen byl.

^[2]  ---

^[3]  Mně pak to za nejmenší jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž ani sám sebe soudím.

^[3]  ---

^[4]  Nebo ač do sebe nic nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.

^[4]  ---

^[5]  Protož nesuďte nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.

^[5]  ---

^[6]  Tyto pak věci, bratří, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.

^[6]  ---

^[7]  Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?

^[7]  ---

^[8]  Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my spolu s vámi kralovali.

^[8]  ---

^[9]  Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.

^[9]  ---

^[10]  My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.

^[10]  ---

^[11]  Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,

^[11]  ---

^[12]  A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma. Uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, snášíme.

^[12]  ---

^[13]  Když se nám rouhají, modlíme se; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, povrhel u všech, až posavad.

^[13]  ---

^[14]  Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.

^[14]  ---

^[15]  Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.

^[15]  ---

^[16]  Protož prosím vás, buďte následovníci moji.

^[16]  ---

^[17]  Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýž jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.

^[17]  ---

^[18]  Rovně jako bych neměl k vám přijíti, naduli se někteří.

^[18]  ---

^[19]  Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.

^[19]  ---

^[20]  Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.

^[20]  ---

^[21]  Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?

^[21]  ---