[1] I stalo se tolikéž v Ikonii, že vešli do školy Židovské, a mluvili, tak že uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství.
[1] ---
[2] Ale kteříž z Židů nepovolní byli, ti zbouřili a zdráždili mysli pohanů proti bratřím.
[2] ---
[3] I byli tu za dlouhý čas, svobodně mluvíce v Pánu, kterýž svědectví vydával slovu milosti své, a působil to, aby se dáli divové a zázrakové skrze ruce jejich.
[3] ---
[4] I rozdělilo se množství města, a jedni byli s Židy, jiní s apoštoly.
[4] ---
[5] A když se obořili i pohané i Židé s knížaty svými, aby jim posměch učinili, a kamenovali je,
[5] ---
[6] Srozuměvše tomu, utekli do měst Lykaonitských, do Lystry a do Derben, a do toho okolí,
[6] ---
[7] A tu kázali evangelium.
[7] ---
[8] Muž pak nějaký v Lystře, nemocný na nohy, sedával, byv chromý z života matky své, kterýž nikdy nechodil.
[8] ---
[9] Ten poslouchal Pavla mluvícího. Kterýž pohleděv naň, a vida, an věří, že uzdraven bude,
[9] ---
[10] Řekl velikým hlasem: Postav se přímě na nohách svých. I zchopil se a chodil.
[10] ---
[11] Zástupové pak viděvše, co učinil Pavel, pozdvihli hlasu svého, Lykaonitsky řkouce: Bohové připodobnivše se lidem, sstoupili k nám.
[11] ---
[12] I nazvali Barnabáše Jupiterem, a Pavla Merkuriášem; nebo on mluvil slovo.
[12] ---
[13] Tedy kněz Jupiterův, kterýž byl před městem jejich, přivedl býky s věnci před bránu, a chtěl s lidem oběti obětovati.
[13] ---
[14] To když uslyšeli apoštolé, Barnabáš a Pavel, roztrhše sukně své, vyběhli k zástupům, křičíce,
[14] ---
[15] A řkouce: Muži, což to činíte? Však i my lidé jsme, týmž bídám jako i vy poddáni, kteříž vám zvěstujeme, abyste se obrátili od těchto marností k Bohu živému, kterýž učinil nebe i zemi, i moře, i všecko, což v nich jest.
[15] ---
[16] Kterýž za předešlých věků všech pohanů nechával, aby chodili po cestách svých,
[16] ---
[17] Ačkoli proto nenechal sebe bez osvědčení, dobře čině, dávaje nám s nebe déšť a časy úrodné, naplňuje pokrmem a potěšením srdce naše.
[17] ---
[18] A to mluvíce, sotva spokojili zástupy, aby jim neobětovali.
[18] ---
[19] A v tom přišli od Antiochie a Ikonie Židé, kteříž navedše zástupy, a ukamenovavše Pavla, vytáhli před město, domnívavše se, že umřel.
[19] ---
[20] A když jej obstoupili učedlníci, vstal, a všel do města, a nazejtří odšel s Barnabášem do Derben.
[20] ---
[21] A kázavše evangelium městu tomu, a učedlníků mnoho získavše, navrátili se do Lystry a do Ikonie a do Antiochie,
[21] ---
[22] Potvrzujíce duší učedlníků, a napomínajíce, aby trvali u víře, a že musíme skrze mnohá ssoužení vjíti do království Božího.
[22] ---
[23] A zřídivše jim, podlé daných hlasů, starší po církvech, a modlivše se s postem, poručili je Pánu, v kteréhož uvěřili.
[23] ---
[24] A prošedše Pisidii, přišli do Pamfylie,
[24] ---
[25] A mluvivše slovo v Pergen, šli do Attalie.
[25] ---
[26] A odtud plavili se do Antiochie, odkudž poručeni byli milosti Boží k dílu, kteréž vykonali.
[26] ---
[27] A když tam přišli, a shromáždili církev, vypravovali, kteraké věci Bůh skrze ně učinil, a že otevřel pohanům dvéře víry.
