[1] I stalo se v těch dnech, vyšlo poručení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
[1] ---
[2] (To popsání nejprvé stalo se, když vládařem Syrským byl Cyrenius.)
[2] ---
[3] I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
[3] ---
[4] Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (proto že byl z domu a z čeledi Davidovy,)
[4] ---
[5] Aby zapsán byl s Marií, zasnoubenou sobě manželkou těhotnou.
[5] ---
[6] I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové, aby porodila.
[6] ---
[7] I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, proto že neměli místa v hospodě.
[7] ---
[8] A pastýři byli v krajině té, ponocujíce, a stráž noční držíce nad svým stádem.
[8] ---
[9] A aj, anděl Páně postavil se podlé nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
[9] ---
[10] Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
[10] ---
[11] Nebo narodil se vám dnes spasitel, kterýž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
[11] ---
[12] A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, ležící v jeslech.
[12] ---
[13] A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
[13] ---
[14] Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
[14] ---
[15] I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti pastýři řekli vespolek: Poďme až do Betléma, a vizme tu věc, kteráž se stala, o níž Pán oznámil nám.
[15] ---
[16] I přišli, chvátajíce, a nalezli Marii a Jozefa, i to nemluvňátko ležící v jeslech.
[16] ---
[17] A viděvše, rozhlašovali, což jim povědíno bylo o tom děťátku.
[17] ---
[18] I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což jim bylo mluveno od pastýřů.
[18] ---
[19] Ale Maria zachovávala všecky věci tyto, skládajici je v srdci svém.
[19] ---
[20] I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo jim povědíno.
[20] ---
[21] A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo to děťátko, i nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prvé než se v životě počalo.
[21] ---
[22] A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,
[22] ---
[23] (Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)
[23] ---
[24] A aby dali obět, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.
[24] ---
[25] A aj, byl člověk v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
[25] ---
[26] A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prvé uzřel Krista Páně.
[26] ---
[27] Ten přišel, ponuknut byv od Ducha, do chrámu. A když uvodili rodičové Ježíše děťátko, aby učinili podlé obyčeje zákona při něm,
[27] ---
[28] Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
[28] ---
[29] Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podlé slova svého, v pokoji.
[29] ---
[30] Nebo viděly oči mé spasení tvé,
[30] ---
[31] Kteréž jsi připravil před oblíčejem všech lidí,
[31] ---
[32] Světlo k zjevení národům, a slávu lidu tvého Izraelského.
[32] ---
[33] Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
[33] ---
[34] I požehnal jim Simeon, a řekl Marii, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémuž bude odpíráno,
[34] ---
[35] (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
[35] ---
[36] Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Asser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem sedm let od panenství svého.
[36] ---
[37] A ta vdova byla, v letech okolo osmdesáti a čtyřech, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
[37] ---
[38] A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
[38] ---
[39] Vykonavše pak všecko podlé zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
[39] ---
[40] Děťátko pak rostlo, a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
[40] ---
[41] I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
[41] ---
[42] A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podlé obyčeje toho dne svátečního,
[42] ---
[43] A když vykonali ty dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli Jozef a matka jeho.
[43] ---
[44] Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a mezi známými.
[44] ---
[45] A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
[45] ---
[46] I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich, a otazuje se jich.
[46] ---
[47] A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
[47] ---
[48] A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
[48] ---
[49] I řekl jim: Co, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
[49] ---
[50] Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž jim mluvil.
[50] ---
[51] I šel s nimi, a přišel do Nazaréta, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
[51] ---
[52] A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
