[1]  A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,

[1]  ---

[2]  A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učiněno bílé jako světlo.

[2]  ---

[3]  A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.

[3]  ---

[4]  A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, uděláme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.

[4]  ---

[5]  Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.

[5]  ---

[6]  To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.

[6]  ---

[7]  A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.

[7]  ---

[8]  Pozdvihše pak očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.

[8]  ---

[9]  Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.

[9]  ---

[10]  I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že má Eliáš prvé přijíti?

[10]  ---

[11]  Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prvé, a napraví všecky věci.

[11]  ---

[12]  Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a však nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.

[12]  ---

[13]  Tedy srozuměli učedlníci, že jim to pravil o Janovi Křtiteli.

[13]  ---

[14]  A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk, a poklekl před ním na kolena,

[14]  ---

[15]  A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a těžce se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.

[15]  ---

[16]  I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.

[16]  ---

[17]  Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás snášeti budu? Přiveďte mi jej sem.

[17]  ---

[18]  I přimluvil tomu ďábelství Ježíš. I vyšlo od něho; a uzdraven jest ten mládenec v tu hodinu.

[18]  ---

[19]  Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?

[19]  ---

[20]  Ježíš pak řekl jim: Pro nevěru svou. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru jako zrno horčičné, díte hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde, a nebudeť vám nic nemožného.

[20]  ---

[21]  Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.

[21]  ---

[22]  A když byli v Galilei, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude vydán v ruce lidské,

[22]  ---

[23]  A zamordujíť jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.

[23]  ---

[24]  A když přišli do Kafarnaum, přistoupili ku Petrovi ti, kteříž plat vybírali, a řekli: Což mistr váš nedává platu?

[24]  ---

[25]  A on řekl: Dává. A když přišel domů, předšel jej Ježíš, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň aneb plat? Od synů-li svých, čili od cizích?

[25]  ---

[26]  Dí jemu Petr: Od cizích. I řekl mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní.

[26]  ---

[27]  Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprvé uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.

[27]  ---