[1]  Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.

[1]  ---

[2]  Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.

[2]  ---

[3]  Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.

[3]  ---

[4]  Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.

[4]  ---

[5]  Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.

[5]  ---

[6]  Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.

[6]  ---

[7]  Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.

[7]  ---

[8]  Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.

[8]  ---

[9]  Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.

[9]  ---

[10]  Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.

[10]  ---