[1] Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
[1] ---
[2] Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
[2] ---
[3] Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
[3] ---
[4] Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
[4] ---
[5] V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
[5] ---
[6] Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
[6] ---
[7] Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
[7] ---
[8] A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.
[8] ---
[9] Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
[9] ---
[10] Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
[10] ---
[11] Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
[11] ---
[12] Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
[12] ---
[13] Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
[13] ---
[14] Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
[14] ---
[15] Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
[15] ---
[16] A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
[16] ---
[17] Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
[17] ---
[18] Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
[18] ---
[19] Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
[19] ---
[20] Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
[20] ---
[21] Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
[21] ---
[22] Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
[22] ---
[23] Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
[23] ---
[24] I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
[24] ---
[25] Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
[25] ---
[26] Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
