[1] Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
[2] Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
[3] Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
[4] Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
[5] Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
[6] Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
[7] Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
[8] Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
[9] Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
[10] Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
[11] Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
[12] Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
[13] Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
[14] Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
[15] Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
[16] Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
[17] Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
[18] Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
[19] Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
[20] Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
[21] Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
[22] Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
[23] Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
[24] Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
[25] Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
[26] Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
[27] Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
