Leviticus - Kapitel 18 Kap. 18 - Leviticus
[1] I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
[2] Mluv synům Izraelským a rci jim: Já jsem Hospodin Bůh váš.
[3] Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v ustanoveních jejich nechoďte.
[4] Soudy mé čiňte a ustanovení mých ostříhejte, abyste chodili v nich: Já jsem Hospodin Bůh váš.
[5] Ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je činil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin.
[6] Nižádný člověk k žádné přítelkyni krevní nepřistupuj k obnažení hanby její: Já jsem Hospodin.
[7] Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její.
[8] Hanby ženy otce svého neodkryješ; nebo hanba otce tvého jest.
[9] Hanby sestry své, dcery otce svého aneb dcery matky své, kteráž doma zplozena aneb vně zplozena jest, neodkryješ hanby jejich.
[10] Hanby vnučky své, buď po synu neb dceři své, neodkryješ; nebo hanba tvá jsou.
[11] Hanby dcery manželky otce svého, kteráž jest zplozena od otce tvého, tvá sestra jest, neodkryješ hanby její.
[12] Hanby sestry otce svého neodkryješ; nebo krevní přítelkyně otce tvého jest.
[13] Hanby sestry matky své neodkryješ; nebo krevní přítelkyně matky tvé jest.
[14] Hanby bratra otce svého neodkryješ; k manželce jeho nevejdeš, stryna tvá jest.
[15] Hanby nevěsty své neodkryješ; manželka jest syna tvého, neodkryješ hanby její.
[16] Hanby manželky bratra svého neodkryješ; nebo hanba bratra tvého jest.
[17] Hanby ženy a dcery její neodkryješ. Vnučky její po synu neb po dceři její nepojmeš, abys odkryl hanbu její; nebo krevní jsou, a nešlechetnost jest.
[18] Nevezmeš sobě ženy k ženě první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu její za života jejího.
[19] Také k ženě, když jest v své nemoci nečisté, nepřistoupíš, odkrývaje hanbu její.
[20] S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ní.
[21] Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl skrze oheň modly Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin.
[22] Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s ženou; nebo ohavnost jest.
[23] A s žádným hovadem nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ním; ani žena nepoddá se hovadu, aby s ním obývala; nebo mrzkost jest.
[24] A protož nepoškvrňujtež se žádnou touto věcí; nebo těmito všemi věcmi poškvrnili se pohané, kteréž já vyvrhu od tváři vaší.
[25] Nebo poškvrnila se země, a navštívím nepravost její na ní, a vyvrátí země obyvatele své.
[26] Ale vy ostříhejte ustanovení mých a soudů mých, a nečiňte nižádných ohavností těchto, tak domácí jako příchozí, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.
[27] (Nebo všecky ty ohavnosti činili lidé země té, kteříž byli před vámi, čímž poškvrněna jest země.)
[28] Aby nevyvrátila vás země, proto že byste jí poškvrnili, jako vyvrátila národ, kterýž byl před vámi.
[29] Nebo kdož by koli dopustil se některé ze všech ohavností těch: duše zajisté, kteréž by činily to, vyhlazeny budou z prostředku lidu svého.
[30] Protož ostříhejte přikázaní mých, abyste nečinili ničeho z obyčejů ohavných, kteříž činěni jsou před vámi, aniž sebe jimi poškvrňujte: Já jsem Hospodin Bůh váš.