[1] Protož složíce všelikou zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
[1] ---
[2] Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
[2] ---
[3] Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
[3] ---
[4] K kterémuž přistupujíce k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
[4] ---
[5] I vy, jako kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
[5] ---
[6] A protož praví písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný, drahý, v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
[6] ---
[7] Vám tedy věřícím jest poctivost, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli stavitelé, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
[7] ---
[8] Těm, kteříž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
[8] ---
[9] Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
[9] ---
[10] Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, nyní pak jste došli milosrdenství.
[10] ---
[11] Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
[11] ---
[12] Obcování své mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
[12] ---
[13] Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
[13] ---
[14] Buďto vládařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících, a k chvále dobře činících.
[14] ---
[15] Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých a neumělých lidí.
[15] ---
[16] Buďtež jako svobodní, však ne jako zástěru majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
[16] ---
[17] Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v poctivosti mějte.
[17] ---
[18] Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
[18] ---
[19] Nebo toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
[19] ---
[20] Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
[20] ---
[21] Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abyste následovali šlepějí jeho.
[21] ---
[22] Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
[22] ---
[23] Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel tomu, kterýž spravedlivě soudí.
[23] ---
[24] Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
[24] ---
[25] Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší svých.
