[1] Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
[1] ---
[2] Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všechněm lidem.
[2] ---
[3] Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
[3] ---
[4] Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem spasitele našeho Boha,
[4] ---
[5] Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podlé milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého;
[5] ---
[6] Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista spasitele našeho,
[6] ---
[7] Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.
[7] ---
[8] Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci poctivé, i lidem užitečné.
[8] ---
[9] Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky zákonní zastavuj; neboť jsou neužitečné a marné.
[9] ---
[10] Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz.
[10] ---
[11] Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
[11] ---
[12] Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; nebo jsem umínil tam přes zimu pobyti.
[12] ---
[13] Zéna, učeného v zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
[13] ---
[14] A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
[14] ---
[15] Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží se všechněmi vámi. Amen.
