[1] Ó nemoudří Galatští, kdo vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prvé byl vypsán, a mezi vámi ukřižován?
[1] ---
[2] Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li zákona Ducha jste přijali, čili z slyšení víry?
[2] ---
[3] Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, nyní tělem konáte?
[3] ---
[4] Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.
[4] ---
[5] Ten tedy, kterýž vám dává Ducha, a činí divy mezi vámi, z skutků-li zákona, čili z slyšení víry?
[5] ---
[6] Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.
[6] ---
[7] A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.
[7] ---
[8] Předzvěděvši pak písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.
[8] ---
[9] A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.
[9] ---
[10] Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil.
[10] ---
[11] A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.
[11] ---
[12] Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně.
[12] ---
[13] Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě,)
[13] ---
[14] Aby na pohany to požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši, a abychom zaslíbení Ducha přijali skrze víru.
[14] ---
[15] Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní co přidává.
[15] ---
[16] Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako o mnohých, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.
[16] ---
[17] Totoť pak pravím: Že smlouvy prvé od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, aby slib Boží v nic obrátil.
[17] ---
[18] Nebo jestližeť z zákona dědictví, již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení Bůh daroval.
[18] ---
[19] Což pak zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.
[19] ---
[20] Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.
[20] ---
[21] Tedy zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z zákona byla by spravedlnost.
[21] ---
[22] Ale zavřelo písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.
[22] ---
[23] Prvé pak, než přišla víra, pod zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.
[23] ---
[24] A tak zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.
[24] ---
[25] Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.
[25] ---
[26] Všickni zajisté synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.
[26] ---
[27] Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.
[27] ---
[28] Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.
[28] ---
[29] A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podlé zaslíbení dědicové.
