[1] Prvního pak dne po sobotě velmi ráno šly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné s nimi.
[1] ---
[2] I nalezly kámen odvalený od hrobu.
[2] ---
[3] A všedše, nenalezly těla Pána Ježíše.
[3] ---
[4] I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podlé nich v rouše stkvoucím.
[4] ---
[5] Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli jim: Co hledáte živého s mrtvými?
[5] ---
[6] Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
[6] ---
[7] Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a v třetí den z mrtvých vstáti.
[7] ---
[8] I rozpomenuly se na slova jeho.
[8] ---
[9] A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti i jiným všechněm.
[9] ---
[10] Byly pak Maria Magdaléna a Johanna a Maria Jakubova, a jiné s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
[10] ---
[11] Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
[11] ---
[12] Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
[12] ---
[13] A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
[13] ---
[14] A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
[14] ---
[15] I stalo se, když rozmlouvali, a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se, šel s nimi.
[15] ---
[16] Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
[16] ---
[17] I řekl jim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?
[17] ---
[18] A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
[18] ---
[19] Kterýmž on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
[19] ---
[20] Totiž kterak jej vydali přední kněží {biskupové} a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
[20] ---
[21] My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti Izraele. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
[21] ---
[22] Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu.
[22] ---
[23] A nenalezše tělo jeho, přišly, pravíce, že také vidění andělské viděly, kteříž praví, že by živ byl.
[23] ---
[24] I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
[24] ---
[25] Tedy on řekl jim: Ó nesmyslní a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili proroci.
[25] ---
[26] Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a vjíti v slávu svou?
[26] ---
[27] A počav od Mojžíše a všech proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
[27] ---
[28] I přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
[28] ---
[29] Ale přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
[29] ---
[30] I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
[30] ---
[31] I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak odnesl se od nich.
[31] ---
[32] I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě, a když otvíral nám písma?
[32] ---
[33] A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných těch jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
[33] ---
[34] Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
[34] ---
[35] I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
[35] ---
[36] A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš u prostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
[36] ---
[37] Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
[37] ---
[38] I dí jim: Co se strašíte, a proč myšlení vstupují na srdce vaše?
[38] ---
[39] Vizte ruce mé i nohy mé, já zajisté jsem ten. Dotýkejte se mne a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
[39] ---
[40] A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
[40] ---
[41] Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu co k jídlu?
[41] ---
[42] A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
[42] ---
[43] A vzav, pojedl před nimi,
[43] ---
[44] A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v zákoně Mojžíšově a v prorocích i v žalmích o mně.
[44] ---
[45] Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli písmům.
[45] ---
[46] A řekl jim: Takť jest psáno, a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
[46] ---
[47] A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
[47] ---
[48] Vy pak jste svědkové toho.
[48] ---
[49] A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
[49] ---
[50] I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
[50] ---
[51] I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
[51] ---
[52] A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
[52] ---
[53] A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
