[1]  Ale nyní takto praví Hospodin stvořitel tvůj, ó Jákobe, a učinitel tvůj, ó Izraeli: Neboj se, nebo vykoupil jsem tě, a povolal jsem tě jménem tvým. Můj jsi ty.

[1]  ---

[2]  Když půjdeš přes vody, s tebou budu, pakli přes řeky, nepřikvačí tě; půjdeš-li přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se tebe.

[2]  ---

[3]  Nebo já Hospodin Bůh tvůj, Svatý Izraelský, jsem spasitel tvůj. Dal jsem na výplatu za tebe Egypt, zemi Mouřenínskou a Sábu místo tebe.

[3]  ---

[4]  Hned jakž jsi drahým učiněn před očima mýma, zveleben jsi, a já jsem tě miloval; protož dal jsem lidi za tebe, a národy za život tvůj.

[4]  ---

[5]  Nebojž se, nebo já s tebou jsem. Od východu zase přivedu símě tvé, a od západu shromáždím tě.

[5]  ---

[6]  Dím půlnoční straně: Navrať, a polední: Nezbraňuj. Přiveď zase syny mé zdaleka, a dcery mé od končin země,

[6]  ---

[7]  Každého toho, jenž se nazývá jménem mým, a kteréhož jsem k slávě své stvořil, jejž jsem sformoval, a kteréhož jsem učinil.

[7]  ---

[8]  Vyveď lid slepý, kterýž již má oči, a hluché, kteříž již mají uši.

[8]  ---

[9]  Všickni národové nechať se spolu shromáždí, a sberou se lidé. Kdo jest mezi nimi, ješto by to zvěstoval, a to, což se předně státi má, aby oznámil nám? Nechť vystaví svědky své, a spravedlivi budou, aneb ať slyší, a řeknou: Pravdať jest.

[9]  ---

[10]  Vy svědkové moji jste, praví Hospodin, a služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, tak že můžete věděti, a mně věřiti, i rozuměti, že já jsem, a že přede mnou nebyl sformován Bůh silný, aniž po mně bude.

[10]  ---

[11]  Já, já jsem Hospodin, a žádného není kromě mne spasitele.

[11]  ---

[12]  Já oznamuji, i vysvobozuji, jakž předpovídám, a ne někdo mezi vámi z cizích bohů, a vy mi toho svědkové jste, praví Hospodin, že já Bůh silný jsem.

[12]  ---

[13]  Ještě prvé nežli den byl, já jsem, a není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé. Když co dělám, kdo ji odvrátí?

[13]  ---

[14]  Takto praví Hospodin vykupitel váš, Svatý Izraelský: Pro vás pošli do Babylona, a sházím závory všecky, i Kaldejské s lodimi veselými jejich.

[14]  ---

[15]  Já jsem Hospodin svatý váš, stvořitel Izraele, král váš.

[15]  ---

[16]  Takto praví Hospodin, kterýž způsobuje na moři cestu, a na prudkých vodách stezku,

[16]  ---

[17]  Kterýž vyvodí vozy a koně, vojsko i sílu, činí, že v náhle padají, až i povstati nemohou, hasnou, jako knot hasne:

[17]  ---

[18]  Nezpomínejte na první věci, a na starodávní se neohlédejte.

[18]  ---

[19]  Aj, já učiním věc novou, a tudíž se zjeví. Zdaliž o tom nezvíte? Nadto způsobím na poušti cestu, a na pustinách řeky.

[19]  ---

[20]  I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému.

[20]  ---

[21]  Lid, kterýž nastrojím sobě, chválu mou vypravovati bude,

[21]  ---

[22]  Poněvadž jsi mne nevzýval, ó Jákobe, nýbrž steskloť se se mnou, ó Izraeli.

[22]  ---

[23]  Nepřivedl jsi mi hovádka k zápalům svým, a obětmi svými neuctils mne; nenutil jsem tě, abys mi sloužil obětmi suchými, aniž jsem tě tím obtěžoval, abys mi kadil.

[23]  ---

[24]  Nekoupil jsi mi za peníze vonných věcí, ani tukem obětí svých zavlažil jsi mne, ale zaměstknal jsi mne hříchy svými, a obtížils mne nepravostmi svými.

[24]  ---

[25]  Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nezpomínám.

[25]  ---

[26]  Přiveď mi ku paměti, suďme se spolu; oznam ty, podlé čeho bys mohl spravedliv býti.

[26]  ---

[27]  Otec tvůj první zhřešil, a učitelé tvoji přestoupili proti mně.

[27]  ---

[28]  A protož smeci knížata z míst svatých, a vydám v prokletí Jákoba, a Izraele v pohanění.

[28]  ---