[1] Aj, v spravedlnosti kralovati bude král, a knížata v soudu panovati budou.
[1] ---
[2] Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.
[2] ---
[3] A oči vidoucích nebudou blíkati, a uši slyšících pozorovati budou.
[3] ---
[4] Pročež srdce bláznů nabude umění, a jazyk zajikavých prostranně a světle mluviti bude.
[4] ---
[5] Nebudeť více nazýván nešlechetný šlechetným, a skrbný nebude slouti štědrým.
[5] ---
[6] Proto že nešlechetný o nešlechetnosti mluví, a srdce jeho skládá nepravost, jak by provodil ošemetnost, a mluvil proti Hospodinu scestné věci, jak by znuzil duši lačného, a nápoj žíznivému odjal.
[6] ---
[7] Také i usilování skrbného jsou škodlivá; nebo nešlechetnosti obmýšlí, jak by k záhubě přivedl ponížené slovy lživými, a mluvil proti nuznému před soudem.
[7] ---
[8] Ješto šlechetný obmýšlí šlechetné věci, a takovýť při tom, což šlechetného jest, státi bude.
[8] ---
[9] Ženy lhostejné, vstaňte, slyšte hlas můj; dcery bezpečně sobě počínající, ušima pozorujte řeči mé.
[9] ---
[10] Za mnohé dny a léta vichrovány budete, ó vy v bezpečnosti bydlící; nebo přestane vinobraní, a klizení úrod nepřijde.
[10] ---
[11] Třestež se strachem, ó lhostejné, pohnětež se, bezpečně sobě počínající; svlecte se, a obnažte se, a přepašte se po bedrách.
[11] ---
[12] Kvílíce nad prsy, nad poli výbornými a nad kmeny úrodnými.
[12] ---
[13] Na zemi lidu mého trní a hloží vzejde, anobrž na všech domích veselých a městě plésajícím.
[13] ---
[14] Nebo rozkošný palác opuštěn bude, hluk města přestane, hrad vysoký a věže obráceny budou v jeskyně na věčnost, k radosti divokým oslům, a ku pastvišti stádům.
[14] ---
[15] Dokudž nebude vylit na nás duch s výsosti, a nebude obrácena poušť v pole úrodné, a pole úrodné za les počítáno.
[15] ---
[16] I bude na poušti soud bydliti, a spravedlnost na poli úrodném přebývati.
[16] ---
[17] A zjeví se skutek spravedlnosti, pokoj, ovoce, pravím, spravedlnosti, pokoj a bezpečnost až na věky.
[17] ---
[18] Nebo bydliti bude lid můj v obydlí pokojném, totiž v příbytcích nejbezpečnějších a v odpočívání nejpokojnějším,
[18] ---
[19] Byť pak i krupobití spadlo na les, a velmi sníženo bylo město.
[19] ---
[20] Blaze vám, kteříž sejete na všelikých místech úrodných, vypouštějíc tam vola i osla.
