[1] Šalomounovi. Bože, soudy své králi dej, a spravedlnost svou synu královu,
[2] Aby soudil lid tvůj v spravedlnosti a chudé tvé v pravosti.
[3] Hory přinesou pokoj lidu i pahrbkové v spravedlnosti.
[4] Souditi bude chudé z lidu, a vysvobodí syny nuzného, násilníka pak potře.
[5] Báti se budou tebe, dokudž slunce a měsíc trvati bude, od národu až do pronárodu.
[6] Jako když sstupuje déšť na přisečenou trávu, a jako tiší déšťové skrápějící zemi:
[7] Tak zkvete ve dnech jeho spravedlivý, a bude hojnost pokoje, dokud měsíce stává.
[8] Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země.
[9] Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých, a nepřátelé jeho prach lízati budou.
[10] Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou, králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou.
[11] Nadto klaněti se jemu budou všickni králové, všickni národové jemu sloužiti budou.
[12] Nebo vytrhne nuzného, volajícího a nátisk trpícího, kterýž nemá spomocníka.
[13] Smiluje se nad bídným a potřebným, a duše nuzných spasí.
[14] Od lsti a násilí vysvobodí duši jejich; neboť jest drahá krev jejich před očima jeho.
[15] Budeť dlouhověký, a dávati mu budou zlato Arabské, a ustavně za něj se modliti, na každý den jemu dobrořečiti budou.
[16] Když se vrže hrst obilí do země na vrchu hor, klátiti se budou jako Libán klasové jeho, a kvésti budou měšťané jako byliny země.
[17] Jméno jeho bude na věky; dokudž slunce trvá, děditi bude jméno jeho. A požehnání sobě dávajíce v něm všickni národové, budou ho blahoslaviti.
[18] Požehnaný Hospodin Bůh, Bůh Izraelský, kterýž sám činí divné věci,
[19] A požehnané jméno slávy jeho na věky. Budiž také naplněna slávou jeho všecka země, Amen i Amen.
[20] Skonávají se modlitby Davidovy, syna Izai.
