[1] Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
[2] Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
[3] Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
[4] Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. Sélah.
[5] Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
[6] Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
[7] Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
[8] Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. Sélah.
