[1] Povinniť jsme pak my silní mdloby nemocných snášeti, a ne sami sobě se líbiti.
[2] A protož jeden každý z nás bližnímu se lib k dobrému pro vzdělání.
[3] Nebo i Kristus ne sám se sobě líbil, ale jakož psáno jest: Hanění hanějících tebe připadla na mne.
[4] Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze snášelivost a potěšení písem naději měli.
[5] Bůh pak snášelivosti a potěšení dejž vám býti jednomyslnými vespolek podlé Jezukrista,
[6] Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista.
[7] Protož přijímejte se vespolek, jakož i Kristus přijal nás v slávu Boží.
[8] Neboť pravím, že Kristus Ježíš byl služebníkem obřízky pro Boží pravost, aby potvrdil slibů otcům,
[9] A aby pohané z milosrdenství slavili Boha, jakož psáno jest: Protož vyznávati tebe budu mezi pohany, a jménu tvému plésati budu.
[10] A opět dí: Veselte se pohané s lidem jeho.
[11] A opět: Chvalte Hospodina všickni národové, a velebtež ho všickni lidé.
[12] A opět Izaiáš dí: Budeť kořen Jesse, a v tom, kterýž povstane, aby panoval nad pohany, pohané doufati budou.
[13] Bůh pak naděje naplňujž vás všelikou radostí a pokojem u víře, abyste se rozhojnili v naději skrze moc Ducha svatého.
[14] Jist jsem zajisté, bratří moji, i já také o vás, že i vy jste plní dobroty, naplněni jsouce všelikou známostí, tak že se i napomínati můžete vespolek.
[15] A však psal jsem vám, bratří, poněkud směle, jako napomínaje vás, podlé milosti, kteráž jest mi dána od Boha,
[16] K tomu abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany, slouže evangelium Božímu, aby byla obět pohanů vzácná, posvěcena jsuci skrze ducha svatého.
[17] Mám se tedy čím chlubiti v Kristu Ježíši, v Božích věcech.
[18] Neboť bych nesměl mluviti toho, čehož by skrze mne neučinil Kristus, ku poslušenství pohanů, slovem i skutkem,
[19] V moci divů a zázraků, v síle Ducha Božího, tak že jsem od Jeruzaléma vůkol až k Illyrické zemi naplnil evangelium Kristovým,
[20] A to tak byv žádostiv kázati evangelium, kdež ani jmenován nebyl Kristus, abych na cizí základ nestavěl,
[21] Ale jakož psáno jest: Kterýmž není zvěstováno o něm, uzří, a ti, kteříž neslýchali, srozumějí.
[22] A tímť jest mi mnohokrát překaženo přijíti k vám.
[23] Nyní pak nemaje již více místa v těchto krajinách, a žádost maje přijíti k vám od mnoha let,
[24] Kdyžkoli půjdu do Hišpanie, přijdu k vám. Mámť zajisté naději, že tudy jda, uzřím vás, a že vy mne provodíte tam, a však až bych prvé u vás poněkud pobyl.
[25] Nyní pak beru se do Jeruzaléma, službu čině svatým.
[26] Nebo za dobré se vidělo Macedonským a Achaiským, aby zbírku nějakou učinili na chudé svaté, kteříž jsou v Jeruzalémě.
[27] Takť sobě to oblíbili, a také povinni jsou jim to. Nebo poněvadž duchovním věcem jejich obcovali pohané, povinniť jsou jim také sloužiti tělesnými.
[28] A protož když to vykonám, a jim odvedu užitek ten, půjduť skrze vás do Hišpanie.
[29] A vímť, že když přijdu k vám, v hojnosti požehnání evangelium Kristova přijdu.
[30] Prosímť pak vás, bratří, skrze Pána našeho Jezukrista a skrze lásku Ducha, abyste spolu se mnou modlili se za mne Bohu snažně,
[31] Abych vysvobozen byl od protivníků v Judstvu, a aby služba tato má příjemná byla svatým v Jeruzalémě,
[32] Abych k vám bohdá s radostí přišel, a s vámi poodpočinul.
[33] Bůh pak pokoje se všemi vámi. Amen.