[1] Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
[2] Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
[3] Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
[4] Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
[5] Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
[6] Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
[7] Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
[8] Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
[9] Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
[10] Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
[11] Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
[12] Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
[13] I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
[14] Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
[15] Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
[16] Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
[17] Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
[18] Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
[19] A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.