[1] Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
[2] A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
[3] Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah.
[4] Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
[5] Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
[6] Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
[7] Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah.
[8] Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
[9] Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
[10] Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
[11] Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. Sélah.