[1] Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.
[2] Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?
[3] Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.
[4] Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.
[5] Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.
[6] Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.
[7] Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
[8] Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.
[9] Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
[10] Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
[11] Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
[12] Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
[13] Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.
[14] Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
[15] Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.
[16] Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.
[17] Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,
[18] Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.
