[1] Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
[2] Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
[3] Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
[4] Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
[5] Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
[6] Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
[7] Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
[8] Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
[9] Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
[10] Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
[11] Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
[12] Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
[13] Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
[14] Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
[15] Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
[16] Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
[17] Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
[18] Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
[19] Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
[20] Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
[21] Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
[22] Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
[23] Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
[24] Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
[25] Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
[26] I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
[27] Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
[28] Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
[29] Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
[30] Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
[31] Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
[32] Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
[33] Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
[34] Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
[35] I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
[36] Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
[37] Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
[38] Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
[39] Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
[40] K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
[41] Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
[42] Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
[43] Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
[44] A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
[45] Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
