[1] Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
[2] Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
[3] Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
[4] Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
[5] Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
[6] Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
[7] Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
[8] Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
[9] Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
[10] Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
[11] Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
[12] Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
[13] Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
[14] Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
[15] Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
[16] Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
[17] Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
[18] Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
[19] Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
[20] Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
[21] Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
[22] Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
[23] Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
[24] Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
[25] I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
[26] Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
[27] Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
[28] Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
