[1] Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
[2] Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.
[3] Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš?
[4] Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém.
[5] Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého.
[6] Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás.
[7] Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
[8] Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
[9] An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen?
[10] A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada?
[11] Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí?
[12] A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci.
[13] Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
[14] Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
[15] Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
[16] Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
[17] Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
[18] Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
[19] Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
[20] A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
[21] Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
[22] Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili?
[23] A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
[24] A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
[25] I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále.
[26] Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
[27] I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
[28] Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
[29] Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.