[1] A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
[2] A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učiněno bílé jako světlo.
[3] A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
[4] A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, uděláme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
[5] Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
[6] To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
[7] A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.
[8] Pozdvihše pak očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
[9] Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
[10] I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že má Eliáš prvé přijíti?
[11] Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prvé, a napraví všecky věci.
[12] Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a však nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
[13] Tedy srozuměli učedlníci, že jim to pravil o Janovi Křtiteli.
[14] A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk, a poklekl před ním na kolena,
[15] A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a těžce se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
[16] I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
[17] Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás snášeti budu? Přiveďte mi jej sem.
[18] I přimluvil tomu ďábelství Ježíš. I vyšlo od něho; a uzdraven jest ten mládenec v tu hodinu.
[19] Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
[20] Ježíš pak řekl jim: Pro nevěru svou. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru jako zrno horčičné, díte hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde, a nebudeť vám nic nemožného.
[21] Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
[22] A když byli v Galilei, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude vydán v ruce lidské,
[23] A zamordujíť jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
[24] A když přišli do Kafarnaum, přistoupili ku Petrovi ti, kteříž plat vybírali, a řekli: Což mistr váš nedává platu?
[25] A on řekl: Dává. A když přišel domů, předšel jej Ježíš, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň aneb plat? Od synů-li svých, čili od cizích?
[26] Dí jemu Petr: Od cizích. I řekl mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní.
[27] Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprvé uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.