[1] Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
[2] A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
[3] Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
[4] I dí Pilát předním kněžím {biskupům} a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
[5] Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
[6] Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
[7] A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
[8] Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
[9] I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
[10] Stáli pak přední kněží {biskupové} a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
[11] A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
[12] I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
[13] Pilát pak svolav přední kněží {biskupy} a úřadné osoby i lid,
[14] Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
[15] Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
[16] Protože potrestaje, propustím ho.
[17] Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
[18] Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
[19] Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
[20] Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
[21] Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
[22] A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
[23] Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží {biskupů}.
[24] Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
[25] I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
[26] A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
[27] I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
[28] A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
[29] Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
[30] Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
[31] Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
[32] Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
[33] A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
[34] Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
[35] I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata {biskupové} s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
[36] Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
[37] A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
[38] A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
[39] Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
[40] A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
[41] A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
[42] I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
[43] I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
[44] A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
[45] I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
[46] A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
[47] A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
[48] A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
[49] Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
[50] A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
[51] Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
[52] Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
[53] A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
[54] A byl den připravování, a sobota se začínala.
[55] Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
[56] Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.