[1] A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
[2] Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
[3] I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
[4] Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
[5] A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
[6] Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
[7] I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
[8] On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
[9] Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
[10] Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
[11] A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
[12] Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
[13] A toť se vám díti bude na svědectví.
[14] Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
[15] Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
[16] Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
[17] A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
[18] Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
[19] V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
[20] Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
[21] Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
[22] Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
[23] Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
[24] I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
[25] I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
[26] Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
[27] A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
[28] A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
[29] I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
[30] Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
[31] Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
[32] Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
[33] Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
[34] Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
[35] Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
[36] Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
[37] I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
[38] A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.